Packard Bell Pegasus – Opravdová drobotina

Malé notebooky, přesněji subnotebooky, jsou přesně to, co se mi opravdu líbí. Je to skladné, lehké a dá se to proto přenášet z místa na místo, aniž by to někde překáželo. Mnohdy ani nevíte, že v batohu nesete kromě svačiny i takovýto kousek hardwaru. Takový je i můj dnešní úlovek, který jsem opět pořídil za „pár stovek“.

A protože s každým takto levným kouskem přichází i nějaká závada, nevyhnula se mi bohužel ani nyní. Závada spočívá v tom, že jakmile se s víkem pohne směrem k uživateli, obraz se „rozhaší“ a již se nesrovná, dokud notebook nevypnu, nezavřu a znovu nezapnu.

Uvnitř tohoto drobného notebooku tepe jednojádrový procesor VIA C7-M na frekvenci 1,2 GHz. Je jasné, že v dnešní době výkonných X-jádrových procesorů bude tento drobeček trošku zaostávat, ale kdo by mu to měl za zlé, že? Jde přeci jen o vysoce mobilní zařízení, které bylo koncipováno pro dlouhou výdrž a hlavně přenositelnost, tudíž výkon musel jít stranou. Ve své době jistě podával slušné výsledky, alespoň na svou třídu. Nějakou tu kancelářskou práci by ale zřejmě zastal i dnes. Procesor mimochodem není vyměnitelný, tzn není v žádné patici, ale naletovaný přímo na desce. Dnešní notebooky mají procesory obvykle v patici a lze je tak vyměnit za výkonnější, pokud je to potřeba.

Trošku mne udivila další komponenta, kterou je tento kousek osazen. Je jí pevný disk o velikosti 1,8″ a kapacitě 30 GB. Ano, je to trošku málo, navíc by bylo dosti obtížné jej vyměnit za jiný kousek, jelikož je připojen „kšandou“, tedy nějakým o trošku tlustším flex kabelem,  na rozhraní PATA – ZIF. Podobný kousek je možné najít ve starších iPodech. Jistě, měl jsem si toho všimnout už při zkoumání BIOSu. Místo toho jsem se podíval na jediné dobře dostupné místo, tedy pod klávesnici, která je jištěna jen třemi západkami. Pevný disk drží na místě díky plastovému rámečku, který je navíc uchycen jediným šroubkem. Jen tak mimochodem má pouze 3600 rpm, namísto obvyklých 5400 rpm u běžných 2,5″ disků. Jeho aktivita pak není při zapnutém notebooku vůbec patrná – nevíte, že nějaký disk běží, nebo zda vůbec nějaký v notebooku je. Odtud se ale odvíjí rychlost některých operací, viz dále.

Když už jsem byl u klávesnice, trošku se u ní zdržím. Je opravdu velmi titěrná a překlepnout se opravdu není žádný problém. Klávesy jsou jen o kousek větší, než u mé oblíbené Toshiby Libretto 100CT. Alespoň že je zde trošku rozumněji vyřešeno ovládání a klávesa ESC je na svém místě. Kurzorové šipky jsou trošku nelogicky obaleny ještě klávesami se znaky „<>“ a „-_“, což při hraní nějaké té plošinovky nebude mít zrovna dobrý dopad. Při listování textem pak asi bude rozumnější použít myš.

A když jsem tak pěkně nakousl ovládání kurzoru, hned se podíváme, jak je zde řešeno ovládání. Jednou rukou to nepůjde, notebook je navržen tak, aby se dal používat oběma rukama – psaní i ovládání myši se řešilo nejspíš palci. 🙂 S ovládáním kurzoru se to má tedy tak, že na levé horní straně základny notebooku nad klávesnicí máte umístěna dvě opravdu malá tlačítka, na pravé pak miniaturní touchpad. Toto řešení je zajímavé, měl jsem možnost si na chvíli ovládání vyzkoušet v předinstalovaných Windows XP a musím říct, že po nějaké době používání by se na to určitě zvyknout dalo. Ovšem při běžném stylu používání, kdy máte notebook položený na stole, je ovládání o trochu nepohodlnější. A jak mám ve zvyku, připojuji raději malou přenosnou myšku a je vystaráno.

V některých situacích, typicky instalace různých driverů, spouštění programů, přechod z režimu spánku a tak dále (vlastně celou dobu provozu), je notebook opravdu velmi líný, občas jsem měl při takové činnosti pocit, že bych si měl jít lehnout a počkat na výsledek do druhého dne, nebo alespoň zaskočit na jednu či dvě nikotinové tyčinky. Ale protože s notebookem dělám převážně v odpoledních hodinách, nepřišlo mi to jako dobrý nápad. A tak se při práci s tímto kouskem raději věnuji ještě dalším činnostem, typicky na hlavním PC. Tohle mrně totiž na stole skoro nepřekáží 😉

 


Rozborka:

Rozhodl jsem se, že když už jsem notebook tak nějak zprovoznil, bylo by dobré se mu trošku podívat pod kapotu a zjistit, proč se nelze připojit k wifi sítím. Že se nebudu zabývat blbnoucím displejem jsem již zmínil výše, priorita je WiFi síť. Proto jsem si udělal menší rozborku a zjistil jsem následující. WiFi modul je vlastně USB dongl s čipem od Realteku (RTL8187L). Tak trošku větších rozměrů. Ne, že bych si chtěl stěžovat na provedení, ale to v té době vážně museli přijít s takovýmto řešením, namísto miniPCI karty? Je to divné, ale na rozdíl od notebooku, v USB portu mého hlavního PC tento modul funguje a vyhledává sítě. Dokonce se k nalezeným sítím dá připojit, takže problém by mohl být jinde. I přes to jsem se jej ale rozhodl nahradit jiným kusem alespoň na zkoušku, abych měl jistotu, zda není vadný USB port notebooku. Mimochodem docela by mne zajímalo, proč nebyla zapojena žádná anténa wifi. V rámečku displeje je na ni jistě místa dost a jistě by se káblík dal protáhnout pantem, jako je tomu například v případě kabelu pro webkameru. Jen tak mimochodem jsem si všiml, že i bez připojení k nějaké síti je modul po cca deseti minutách provozu horký. To bude jeden z důvodů, proč v notebooku jede chlazení neustále alespoň na poloviční otáčky.

Jak jsem zjistil, vadná není WiFi karta, jelikož ani druhý modul, který jsem v notebooku zkoušel, se nezapnul. Chyba bude buď v tlačítku, které má na starosti zapínání onoho USB portu, nebo v kabelech k němu vedoucích. Každopádně teď už je jasné, že tuto závadu neopravím. Odmítám se hrabat mikropájkou v jinak funkčním kousku a tak raději oželím jeden z USB portů, které jsou dostupné běžným způsobem.

Tentokrát jsem měl při rozborce po ruce telefon, takže jsem si hned udělal pár snímků základní desky a vnitřku šasi. Na základní desce si lze všimnout jednoho většího chipu s takovým tím bílým plivancem, který se po dotyku drolí – nekvalitní teplovodiou pastou. To je chipset VIA VX700 v jediném čipu. To menší pod ním je pak srdce notebooku, tedy procesor VIA C7-M na frekvenci 1200 MHz a frekvencí sběrnice 400 MHz. Tyto dvě komponenty by měly podporovat DDR a DDR2 paměti až do frekvence 533 MHz. Jak jste si jistě všimli dále, ve slotu pro paměť je osazena 2 GB DDR2 @800 MHz (namísto původního modulu 1 GB DDR2 @533 MHz), která by ale měla správně pracovat i na frekvencích nižších, takže by teoreticky měla být podporována. Teoretické maximum jsou 4 GB RAM, ovšem takovou kapacitu bych doma hledal jen těžko. Navíc pro použití 32-bit OS a aplikací je maximum někde kolem tří gigabajtů. Vyšší hodnotu například Windows XP, které jsou pro tento kousek tak akorát, nedokáží využít. Podle obrázků z programu CPU-Z je opravdu osazena 2 GB paměť, ale BIOS a systém Windows XP vidí maximální využitelnou kapacitu 1 GB. Hledal jsem možnosti, jako například flash BIOSu, abych toto omezení obešel, ale podle dostupných informací (a asi proto, že blbě hledám) již další verze BIOSu není.

Příspěvek byl doplněn o následující pasáž:

Jak jsem zjistil, CPU je z nějakého důvodu taktováno na frekvencích mezi 300 a 400 MHz, i když běžně má mít taktovací frekvenci někde na 1,2 GHz. Sice je to úsporné a notebook je možné provozovat přibližně dvě a půl hodiny, ale na druhou stranu je to úplně nepoužitelné. Pokus o přehrání videa v 360p rozlišení znamená téměř úplné zatuhnutí systému. Nainstalovaný VLC ve verzi 1.1.1 pak přehrává zvuk normálně, ale video je jen „slideshow“ s cca dvěma snímky za vteřinu.

Ačkoliv jsem se opravdu hodně snažil, jiný OS, než Windows XP, Windows 7 a Tiny Core linux se mi prozatím do notebooku nainstalovat nepodařilo. Původně zamýšlené Windows 98 zatuhnou okamžitě při pokusu o instalaci a každá instalace Lunbuntu zatuhne někde uprostřed instalace, kdy zničí obsah disku a je nutné jeho znovu zformátování. Pro W7 není dostatek paměti, vše trvá opravdu velmi dlouho. Budu se tedy snažit najít „light“ verzi nějakého linuxu, který umožní využít notebook na plno. Zatím nejvíce jsem byl spokojen se Salix linuxem, ale má to své mouchy, jelikož jsem zvyklý na různé deriváty Ubuntu.

Ale co, jde se hledat další OS, který by mi pomohl využít hardware notebooku na plno s plynulým přehráváním videí v rozlišení alespoň 360p…

Použitá tapeta:  „Mynx“ – R-18!

Líbil se vám článek? Budu rád, když se Vám bude líbit i tato nabídka:


Poznámka: Pokud blokujete reklamy, je možné, že i přes veškerou mou snahu váš software na blokování reklam obejít, neuvidíte jednoduše nic. Přicházíte tak ale o možnost získat úžasné slevy :-)
Pokud si chcete nějakou službu objednat a tím podpořit tento web, máte možnost tak učinit po kliknutí na reklamní plochu výše.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*