Dalším přírůstkem do mé sbírky je notebook Acer TravelMate 290, který daroval Petr Křesťák z Prahy.

Notebook se mi do rukou dostal jako holý základ bez pamětí, disku, wifi karty a zdroje. Naštěstí mám téměř vše potřebné po ruce, až na paměti, které jsem hledal po celém pokoji, než jsem si po půl hodině uvědomil, že mohou být v krabici s PCI kartami 😀 Tak jsem si alespoň trošku uklidil ten svinčík (rozuměj ode vší elektroniky trochu), který byl všude okolo, našel jsem dlouho postrádaný HDD, wifi kartu a dal se do testování. Původně v notebooku byla pouze DVD-RW mechanika.

Momentálně se notebook může pyšnit i následujícím:

512MB RAM DDR – vyšší kapacitu na modul, než 256MB jsem nesehnal, respektive nenašel v žádném vraku.
30GB PATA SSD – úplně postačí pro Windows XP SP3. Perfektně si rozumí s Pentiem M. Stejně čeká na downgrade na 40GB PATA HDD.
WiFi modul 802.11 b/g/n – kdysi vymontovaný z notebooku, který někomu nejspíš vylítl z okna auta. Kupodivu funguje.

Notebook disponuje Pentiem M na frekvenci 1.3GHz, takže je to zatím nejsvižnější kousek, který se mi dostal do rukou za dobu fungování webu. Možná, že ho předežene Acer Aspire One ZG5 po upgradu disku, ale jistý bych si nebyl. Procesory Atom jsou hrozní šneci – úsporní, ale pomalí.

Překvapil mne stav notebooku. Pán, od kterého jsem notebook získal, podle mého nebyl první majitel. Na víku kdysi musela být nalepena větší nálepka. Po otevření na mne vykoukla pěkná blýskavá a téměř nepoškozená plocha kolem touchpadu a klávesnice a displej s rozlišením 1024×768.

Na spodní straně chybělo pár šroubků, tak jsem se podíval, co se pod zbytkem ukrývá. Pod jednou krytkou jsem našel tradičně slot na dvě DDR paměti a vzhledem k tomu, že bez pamětí nemá smysl to vůbec spouštět, jsem je začal hledat – viz úvod. Po půl hodině, kdy jsem paměti našel, jsem nainstaloval dva moduly po 256MB a doufal, že nejsou vadné. Naštěstí nebyly, ale jiné už nemám. Zásoby se snad zase doplní. Přidal jsem PATA SSD do šuplíčku (s instalací klasického pevného disku jsem se nechtěl zdržovat), připojil zdroj, který byl nejblíže specifikovanému napětí a notebook spustil. No a co se nestalo? Normálně najel. Na SSD mám nainstalovánu dvojkombinaci Windows 98 a Windows XP, kdy původně kvůli IBM ThinkPad 600E 2645 startoval automaticky po třech sekundách OS Windows 98. Vyskákalo na mně spousta hlášek o instalovaném hardware, tak jsem to natvrdo restartoval a vybral XP. Momentálně mám pro notebook připravený klasický 40GB HDD. To 30GB SSD si šetřím pro něco, na co se opravdu vyplatí použít. Vlastně ho používám jen pro testování každého notebooku s PATA rozhraním.

Další věc, která mne překvapila byla WiFi karta. Proč? Protože v notebooku vůbec nebyla. Tedy původně snad ano, alespoň tomu by totiž odpovídal přepínač po levé straně notebooku, který WiFi kartu zapíná / vypíná. Kartu, kterou jsem nainstaloval, jsem kdysi dávno našel v jednom starém notebooku, který vypadal, jako kdyby ho za jízdy někdo vyhodil z auta (a ono to tak možná i bylo). Tenkrát jsem z notebooku zachránil jen mechaniku DVD-RW, paměti a zrovna tento WiFi modul. Dobré je, že si ho Windows našly samy a hned mne připojily k mé síti. Špatné je, že na rozdíl od PCMCIA WiFi karty, kterou jsem do té doby používal, má mizerný příjem. Když už tam ale je, tak proč jí nevyužít, že?

Poslední věc, kterou jsem tak trošku nepochopil, je akumulátor. Ten jsem večer nechal nabít a jakmile přestalo blikat nabíjení, odpojil jsem notebook od elektřiny. Akumulátor stále drží téměř půl hodiny notebook v provozu při vysoké zátěži (přehrávání 720p videa ve VLC, jas i zvuk na plno).

Už se těším, až seženu lepší paměťi. To potom bude pokoukáníčko na filmy bez zádrhelů. Z nedostatku výkonu viním právě chybějící RAM a integrovanou grafiku se sdílenou pamětí.