Není to zase tak dávno, co jsem se rozhodl, že některé PC komponenty stojí za to uschovat pro další generace. Tedy namísto obvyklého otestování, vypucování a nabídnutí dále. A tak jsem si řekl, že o takové komponenty musí být dobře postaráno, protože až je někdo za deset či dvacet let bude potřebovat, musí se "lesknout" a vypadat jako nové, nebo alespoň málo používané. Jako první jsem si tedy nakoupil přípravky na čištění a restaurování komponent, mezi nimiž nechybí isopropylalkohol (IPA). Dále jsem pak od jednoho nejmenovaného člena jisté nejmenované skupiny na FB sehnal větší množství antistatických sáčků (zhruba 9 Kg), které mi na nějakou tu chvíli vystačí. Ovšem zvažuji, že bych nakoupil ještě alespoň jednou tolik.  

Jak se tedy takové věci vůbec "restaurují"? Odpověď je překvapivě snadná, i když mnoho neznalých by se zcela jistě zhrozilo. Následujícím postupem se ve většině případů sám řídím. Nevěřili byste, kolik kusů výpočetní techniky na první pohled na vyhození a nefunkčních se mi tímto podařilo zachránit. Některé dokonce stále slouží.

• 1.: Optická kontrola, obvykle pouze zběžná. I pokud je na první pohled komponenta nějakým výraznějším způsobem poškozená, stále se dostává do dalších kroků, jen je označena otazníkem.
• 2.: Otestování, zda má vůbec obdrženou položku inventáře. Obvykle desky testuji se zaručeně funkčními paměťmi a grafickými kartami se zapojenou klávesnicí a PC speakerem. Karty naopak testuji v zaručeně funkční desce. I pokud komponenta nevykazuje známky života, stále se dostává do dalších kroků.
• 3.: V některých případech je nutnost zajistit, aby při mytí komponentami neprocházel elektrický proud. Zde je nutno u novějších desek a některých starých Multi I/O karet vyjmout knoflíkovou baterii. Ze starších desek je potřeba vypájet soudkový akumulátor, pod nímž může být nános koroze. Na korozi způsobenou těmito soudkovými akumulátory a neutralizování jejich účinku je vhodné použít koncentrovanou kyselinu octovou (běžný ocet), kterou necháme působit několik minut. Pozor na to, aby kyselina nepoškodila cesty na PCB. Teprve poté je vhodné se pustit do dalšího kroku.
• 4.: Důkladné mytí v horké mýdlové vodě. Ano, ačkoliv se to nezdá, tak PC komponenty lze mýt vodou. Spousta lidí to neví a většina z nich by vás pomalu ukamenovala za takovou kacířskou myšlenku. Pokud ale v zařízení, které omýváte, není žádný elektrický proud, není se obvykle čeho bát. Toto platí pro mytí základních desek a rozšiřujících karet. Určitě nedoporučuji takto ošetřovat pevné disky, nebo mechaniky.
• 5.: Důkladné vysušení. Toto je opravdu důležitý krok. Pokud byste se pokusili zapnout zařízení, které má na sobě byť i jen několik kapiček vody, může dojít k nenávratnému poškození jak testované komponenty, tak i zbytku. Osobně doporučuji nejprve pořádně okapat, poté vysoušet ve vedrech v létě přes den komponenty pověšené někde v průvanu, v zimě například na radiátoru komponentami a sloty směrem dolů. Nedávejte komponenty na sebe, vše potřebuje místo, aby vlhkost mohla pryč. V létě postačí několik hodin v průvanu, v zimě je lépe nechat komponenty schnout přes noc. Určitě nedoporučuji využití jakékoliv trouby, horkovzdušných ventilátorů či fukarů apod. Své by o tom mohl říct například Sledge z High Voltage.
• 6.: Ošetření isopropylalkoholem (IPA). Toto je neméně důležitý krok, který doporučuji provádět v dobře větrané místnosti, ale lépe uděláte, pokud se s tímto přípravkem vypravíte například na balkon či zahradu. Přípravek se vypařuje a není zrovna zdravé jej vdechovat. Osobně nakupuji přípravek ve spreji, kde je ho 400ml. Ošetření probíhá lehkým ofouknutím a počkáním, až se přípravek z komponenty vypaří. To trvá v závislosti na počasí a množství několik desítek vteřin až několik minut. Čím tepleji je, tím lépe. Tento přípravek má kromě ošetření elektronických součástí ještě jednu užitečnou vlastnost a to tu, že na sebe váže zbývající vlhkost. Po vypaření máte tedy téměř jisto, že je komponenta suchá. Pozor, jedná se o hořlavý materiál. To znamená: Nepoužívat při teplotách nad padesát stupňů celsia, v přítomnosti otevřeného ohně, nekouřit při používání!
• 7.: Opětovná optická kontrola komponenty, tentokrát důkladná, pokud zrak dovolí. Kontrolují se přerušené cesty na PCB, poškozené či chybějící součástky a podobně. 
• 8.: Otestování komponenty. Jsme téměř na konci procesu. Nyní se ukáže, zda jsme měli štěstí a zda se vyplatila naše snaha o záchranu.
• 9.: Za předpokladu že jsme měli štěstí a komponenta přežila naše zacházení, komponentu pečlivě zabalíme do antistatické fólie / sáčku a důkladně popíšeme. Na úvodní fotce toho moc vidět není. Je to pohled do krabice plné karet určených k uložení na suché místo s pokojovou teplotou.
• 10.: Hotovo. Pokud vše proběhlo od začátku do konce dle očekávání a komponenta funguje, je omytá, osušená, ošetřená, zkontrolovaná, otestovaná a zabalená, pak vám gratuluji. Úspěšně se vám podařilo zachránit kus techniky, kterou můžete uložit pro další generace. Pokud jste se však setkali s neúspěchem, nezoufejte. Vyzkoušeli jste si, jak vypadá pokus o záchranu PC komponent a příště můžete narazit na něco, co se vám zachránit podaří. 

Nikdo neříkal, že restaurování komponent je hračka, ani že to budete mít za pět minut. Každopádně se to rozhodně vyplatí, pokud jste opravdoví sběratelé. Navíc pokud skládáte počítač, je vhodné mít všechny komponenty plus mínus ve stejném stavu. Dávat například špinavou zvukovku do nablejskané desky, to udělá jen amatér, nebo lenoch.

Pokud jste čekali návod, jak opravit poškozené cestičky a podobně, doporučuji shlédnout videa na youtube uživatelů Necroware a Retrospector78, kteří se též věnují záchraně PC komponent.