Na Aukru jsem zakoupil tento pěkný a vcelku slušný notebook, který sice výkonem nepředčí můj stolní počítač, ale to ani není jeho účel. Při výběru pracovního notebooku přeci jen koukám spíš na zabezpečení dat, slušnou grafiku a displej s rozumným rozlišením, než na ohromující výkon. Podíváme se tedy, copak má tento notebook pod kapotou.

• Displej s rozlišením 1440 x 900 se slušnými pozorovacími úhly a dostatečným jasem.
• Procesor Intel Core 2 Duo na 2.2GHz, který se však dá přetaktovat až na 2.4GHz
• Paměť DDR3 o kapacitě 4GB a frekvenci 1066MHz
• Pevný disk typu SSHD o kapacitě 500GB, který má dodatečné SSD o kapacitě 8GB.
• 2MPX webkameru
• WiFi b/g/n
• Bluetooth 2.0
• 3G modul Ericsson F3507g
• GPS
• Čtečka otisků prstů

I když jsem měl na výběr mezi modely s Core 2 Duo a Core i5, rozhodl jsem se pro léty ověřenou klasiku. A protože jak v minecraft serveru, tak i v „herním“ PC jsou procesory Core 2, je jasné, že Core i5 se může jít klouzat, zatímco starý pracant si ještě nějakou dobu mákne.

Rozhodl jsem se pro notebook se čtečkou otisků prstů, jednak proto, že přihlášení do OS je rychlejší a jednak pro větší bezpečnost. Kdo nemá mé otisky, nechť se připraví na šestnáctimístné heslo kombinující velká a malá písmena, čísla a speciálními znaky 😉 To už se louská opravdu hodně špatně. V případě ztráty notebooku se nemusím bát o data. Disk je totiž  šifrovaný a chráněný heslem. Bez znalosti hesla tedy nelze disk přečíst v jiném PC. Notebook je chráněn též jak heslem, tak otisky prstů a pokud by se někomu podařilo přepsat BIOS / UEFI, přišel by o veškeré podklady pro zpřístupnění disku. Ochrana je to tedy více, než dostatečná. Zdá se mi, že podobně mají zabezpečené PC v armádě 🙂

Co je nedostatečné je kapacita RAM. 3GB jsou sice maximum pro 32bit Windows a je pěkné, že tam nebylo méně paměti, ale já obvykle používám 64bit verze, které jsou o malinko náročnější. Plánuji tedy upgrade minimálně na 4GB, spíše bych to ale viděl na 8GB RAM.

Pevný disk je jedna z rychlejších komponent. Původně byl osazen 160GB / 5400 rpm SATA HDD s 8MB cache. Vyměnil jsem jej však za výkonnější kousek o kapacitě 500GB na plotnách a jako bonus si na sobě nesoucím 8GB SSD. Ze začátku při používání takového disku není znát žádné zrychlení, ovšem po určité době používání, tedy po několika desítkách zapnutí a vypnutí počítače, se SSHD „naučí“, která data zrcadlit v onom 8GB SSD a tím urychlí určité úkony. V tomto případě je to start PC. Funguje to přibližně tak, že disk sleduje, s jakými daty se pracuje nejčastěji a tato data jsou pak zkopírována (nikoliv přesunuta) na čip. Disk si pak při žádosti o data uložená na HDD i SSD sáhne právě na ono SSD.

Displej je tak trošku kompromis. Osobně mám nejraději rozlišení 1680 x 1050. Na takto malé ploše je ale displej s rozlišením 1440 x 900 tak akorát. Četl jsem v některých recenzích řeči o pozorovacích úhlech a nedostatečném jasu. Obojí je nesmysl. Displej sice nemá tak dobré pozorovací úhly, jako mé dva monitory, zato při zapnutí s maximální úrovní jasu dokonale oslepuje, především v nočních hodinách.

Paradoxně nejslabším článkem tohoto kousku je grafická karta. Notebook disponuje dvěma kartami, z nichž jedna stojí úplně za prd (GMA) a druhou se mi nepodařilo identifikovat. Podle indexu uživatelských zkušeností z Windows 7 dostala grafická karta pouhé 3,4 bodů ze 7.9, což je tak akorát pro využití aero, ale už ne tak dobré pro náročnější grafické programy a už vůbec ne pro hry. Tedy ne že bych tento kousek chtěl na hraní her. Pravděpodobně by sice zvládnul něco, jako CS:GO, LOL, možná i nějaké to RPG jako například Fallout 3, ale k tomu určen není. Je určen pro střih videa, což bude dost o hubu a editaci obrázků.

Notebook je vybaven pro noční práci. Není to podsvícená klávesnice, na tom u Lenova šetřili, ale jedna vysoce svítivá LED dioda šikovně namířená z víka na klávesnici. Světlo této diody však neoslepuje, je namířená opravdu správně. Fotografovat to nemá smysl, to je nutné vidět na vlastní oči.

Když už jsem u klávesnice… Což o to, píše se na ní velmi dobře. Trošku zamrzí absence numerického bloku. Naštve ovšem rozložení horní řady funkčních kláves, kdy escape je ještě jakoby o řadu výše přímo nad F1, takže pokud jste zvyklí, jako já, že se vymáčknete escapem z nějakého dialogového okna, nebudete potěšeni. Stisknete totiž právě klávesu F1. Dále určitě budou vadit u kurzorových šipek dvě nadbytečná tlačítka fungující jako tlačítka pro pohyb v historii prohlížeče – zpět a vpřed. V  dnešní době absolutní zbytečnost, snad jen pro pohyb po celých stránkách v dokumentech. Co na klávesnici potěší je správné umístění šestice kláves INS / DEL / HOME / END / PG UP / PG DN.  Jsou sice menší a natěsnané na malém prostoru, ale co, je to notebook.

Dostáváme se k „ukazovátku“. Na notebooku jsou hned dvě „ukazovátka“, tedy „oblíbený“ trackpoint a touchpad (jak by řekl kolega Clous „tačpád“ 🙂 ). Osobně mám raději tu druhou možnost, takže trackpoint nepoužívám skoro vůbec. Touchpad je malý a je tak na hraně notebooku, že když svůj pupek náhodou opřu o stůl, mačkám tlačítka 😀 Teď vážně. Touchpad mohl mít o kapku větší rozměry, vešel by se. Zdvojená tlačítka jsou trošku na obtíž a naopak potěší středové tlačítko na horní straně touchpadu. Nejlepší volba pro otevírání webových stránek v novém panelu.

Výdrž akumulátoru aneb ještě jsem jej nevybil. Hned, kdy jsem přišel s tímto dárečkem domů, jsem jej strčil na napájení. Od té doby zdroj neopustil. Poslední udávaná zbývající doba provozu byla něco málo přes tři hodiny. Aby taky ne, v notebooku je totiž velký akumulátor přesahující přibližně 3 centimetry za tělo. Původně mohl mít tento notebook s tímto akumulátorem výdrž přes šest hodin.

Notebook se původně prodával v podobné, tedy nejvyšší konfiguraci vysoko nad 40.000 Kč (s daní). Po deseti letech však jeho cena klesla na pěkných 1.900 Kč, tedy jednu dvacetinu. A ještě pěkných pár let poslouží 😉

EDIT 7.6.2018: Co se týče trackpointu, rozhodl jsem se situaci přehodnotit a dát mu šanci. Světe div se, už nechci notebook bez téhle šikovné věcičky.
Dále jsem se kouknul notebooku pod kapotu a zjišťoval, co by šlo poladit, nebo upgradovat. Trošku jsem si pohrál s chlazením, pro jistotu jsem notebook ještě přepastoval, když už jsem byl u střev a upgradnul RAM ze 3GB na 4GB. Při té příležitosti jsem zjistil, že jeden z modulů RAM byl vadný, což způsobovalo potíže se zobrazením (artefakty). Grafikou to nebylo, po přepastování jsem notebook nějakou dobu zkoušel ještě se starými RAM a vada byla odstraněna až s jejich výměnou. Nyní je tedy notebook téměř perfektní. K dokonalosti mu chybí snad jen další 4GB RAM a o kousek silnější CPU. Tím se budu zabývat zase až příště.