Na poslední radioburze jsem měl s výběrem elektroniky celkem šťastnou ruku. I přes to, že jsem tam tentokrát nechal více, než jsem měl v úmyslu, rozhodně toho nelituji. Dalším přírůstkem do sbírky je totiž tento zajímavý minipočítač, který se mi podařilo hned na první pokus rozběhat. Podle fotek toho nejspíš mnoho nezjistíte, takovýchto kousků se dříve vyrábělo celkem velké množství. Dokonce i dnes o takové kousky je stále zájem. Pravda, jde o o něco novější kusy s modernějšími střevy, ale "kastle" se obvykle příliš nemění. Když jsem psal o tom, že jsem měl šťastnou ruku, měl jsem tím na mysli právě ta střeva. PC je totiž celkem starý, vyráběný byl kolem roku 2009 a odpovídá tomu i zpracování. Case, pokud se tomu takto dá vůbec říkat, je celokovová a je třídílná. Vrchní díl s žebrováním k odvodu tepla funguje jako jakýsi heatsink a pomocí dvou plošek doléhá i na procesor a ještě jeden čip, což bude pravděpodobně paměť. Střední stříbrná část je z tenčího plechu a jsou v ní utvořeny otvory pro stavové diody, 2 USB porty a slot na paměťovou kartu typu CompactFlash. Základna je pak opět z o něco silnějšího plechu a je do ní bez použití šroubků vložena základní deska. Počítač jako takový má chlazení velmi dobré. Bez pevného disku v zátěži není znát téměř žádné zahřívání a počítač si bere jen přibližně 8 Wattů při 5 V. S pevným diskem je pak spotřeba několikanásobně vyšší a též je znát, že se počítač znatelně zahřívá. Není to ale nic, s čím by si bylo potřeba lámat hlavu, protože i zde pasivní chlazení odvádí svou práci skvěle.

Jak je to s podporou operačních systémů? Řekl bych to sprostě, jelikož jsem se do tohoto počítače snažil nainstalovat snad každou myslitelnou distribuci linuxu, zničil jsem při tom dva flashdisky a zabralo mi to téměř týden. Zkoušel jsem tedy vše od core linuxu, přes puppy až po nejstarší vydání ubuntu. Výsledek? Prdy. Instalace Windows 98 též proběhla vcelku neslavně. Ač se systém podaří nainstalovat víceméně korektně, i po instalaci ovladačů USB (nusb ovladače z webu www.windows98.xf.cz) ani po připojení USB disku či myši se jednoduše nepovedlo tato zařízení zprovoznit. Proto jsem se rozhodl pro to nejjednodušší, co se na tento kousek šrotu dá nainstalovat - FreeDOS 1.2. A co myslíte? Vše funguje, jak má. Dokonce je možné se s tímto OS stále připojit na internet. A co je ještě lepší, fungují mi zde aplikace, které jsem již velmi dlouhou dobu považoval za ztracené, jelikož například přes emulaci v dosboxu je není možné spustit.

O dvě patra výše jsem se zmínil o tom, že do tohoto malého počítače lze přidat disk. Ano, je to možné. Dokonce je to i žádoucí, jelikož na CF kartu se vám úplně vše nevejde, pokud hospodaříte s místem, jako já.   Do počítače se ovšem díky velikosti vejde pouze 2,5" notebookový disk s rozhranim PATA. Též je nutné vymyslet, jak jej budete připojovat. Já si objednal 44 pinový káblík, který se dával do notebooků. Krátký, tak akorát, aby moc nepřekážel. Místa tam totiž není zrovna nejvíc. Jako disk jsem použil cosi, co se mi válelo zrovna na stole a co jsem považoval za funkční. Je zde tedy použit 60 GB disk, na který by se už kromě FreeDOSu mohlo vejít i cosi užitečného. Problém nastal hned při umisťování. Zjistil jsem totiž, že PATA rozhraní na desce je, ale je o kousek posunuté, takže nutně dojde k deformaci kabelu a možnému poškození. Nakonec se ale podařilo kabel přiohnout do správného směru a zapojit tak, jak jsem si naplánoval.

K samotné instalaci software bylo potřeba stáhnout obraz FreeDOS 1.2 a program Rufus, který z USB flash disku udělá bootovací médium s tímto systémem. Instalace je pak snadná. Stačí zasunout takto vytvořený flashdisk do přístroje nastaveného na boot z USB a už to frčí. Pokud je potřeba nastavit či rozdělit disk, instalátor to zjistí a případně pro vás spustí FDISK, abyste si disk nastavili dle svého. Po opuštění FDISKu je nutné jen restartovat PC s flashdiskem zasunutým v USB a pokračovat dále. Instalační program vás vyzve k potvrzení zformátování disku a pak už jen potvrdíte typ instalace. Já zvolil, jako vždy, plnou instalaci bez zdrojových kódů. Odteď je to hračka.

Samozřejmě že pokud nechci (a že opravdu nechci) při nutnosti nahrát nějaký soubor kompletně rozebrat PC, vyndavat HDD a riskovat poškození kabelu, zjistil jsem, že když je vypnuté bootování z USB, počítač si při každém startu osahá USB porty a připojí připojený flashdisk jako další zařízení. V mém případě "D:". A protože DOS jako takový startuje velmi rychle, není důvod toho nevyužít. Mé plány s tímto strojem jsou vcelku jednoduché. Díky jeho nízké žravosti, s pevným diskem by se měl dostat na max 25 Wattů, jsem se rozhodl jej přimontovat k jednomu z monitorů, které mi zde straší. Konkrétně k 22" kousku od Fujitsu-Siemens, který má potřebné otvory na zadní straně. PC pak bude sloužit jako konzole / hlídač pro některé mé projekty. Specifikace jsem si nechal na konec, protože jsem chtěl své věrné čtenáře překvapit:

• CPU: Vortex A9100, tedy Vortex86SX @ 366 MHz - na úrovni 486 SX, nemá koprocesor (FPU).
• RAM: 128 MB DDR @ 166 MHz.
• HDD: Samsung HM060HC - 60 GB, 5400 rpm.
• USB: 3x USB 2.0.
• LAN: 1x ethernet 10 / 100 Mbit.
• Video: 1x D-SUB (VGA) výstup.
• Grafika: XGI Volari Z9s s 32 MB vlastní paměti.
• Periferie: 1x kombinovaný PS/2 vstup
• Napájení: 5 V, 2,5 A atypický zdroj. Napájeno bez problémů z powerbanky 5 V, 2A.

Co k tomu dodat? Investice se mi stále vyplatí. Ač se na tom nedají zahrát téměř žádné hry vyjma několika plošinovek typu Keen, tento počítač na ně není stavěný a nemrzí mne ani absence zvukové karty, protože pro tento stroj mám mnohem lepší využití. A na kolik to vlastně přišlo? PC jako takový jsem usmlouval na pěkných sto korun a co se týče káblíku, ten jsem si objednal na Aukru za 98 Kč i s poštovným. Dohromady tedy mám za málo peněz celkem dost muziky.