S jedním kamarádem občas obchoduji se starými vyřazenými PC a díly a sem tam se objeví něco, co se i mně samotnému líbí. V pátek kolem páté mi opět volal a že prý pro mně bude mít překvápko a jestlipak jsem doma. Povídám, že ano, jako každý pátek. Od doby, kdy jsem dal před čtyřmi roky alkoholu poslední pozdrav už nějak nemám potřebu se setkávat s ostatními pijáky a tak raději trávím čas doma se svou přítelkyní a sbírkou zpívajících brambor...  ...tedy vlastně sbírkou notebooků a dalších věcí, o které neustále zakopáváme  

A tak se stalo, že mi kamarád před šestou odpoledne zaparkoval před vchodem a za vcelku zanedbatelnou sumu předal dvě plné "kastle" a zvlášť základní desku s pentiem 120 MHz a nějakými kartami. Tak jsem to tedy přitáhl domů, lehce oprášil a jal se zkoumat, co se mi to vlastně dostalo do rukou.

Základní deska s pentiem, mhm... Jako by se mi jich tu pár už neválelo. Ale jelikož chci mít přehled v tom, co funguje a co ne a protože mám svůj "testbench" (prostě otevřená case s AT zdrojem) téměř neustále zapojen, připojuji desku ke zdroji, přidávám nějakou grafiku a zapínám... A chvíle pravdy: funguje. Dobrá, jen se netočí ventilátor na procesoru. Co s tím? Zjistil jsem, že ventilátor není připojen (byl vytržen kdoví odkud, nejspíš z redukce) a že nemohu na desce najít žádné místo, kam jej připojit. Tak jsem jej napíchl rovnou na 12V větev a pokračuji. Dobré, dobré a ještě jednou dobré... Jen snad CMOS baterka nedrží, ale to je v pořádku, protože CR2032 se mi tu válí náhradních několik. Výměna knoflíkovky je jen na okamžik a můžeme pokračovat. Už jen BOOT, přerušení náběhu Win98 (s 16MB RAM by to stejně nemělo smysl) a spuštění NSSI...  Když už jsem měl dotestováno, desku jsem odpojil a uložil k ostatním. Takový můj "modus operandi".

A copak tu máme dál:

První PC sestava bylo jakési Pentium MMX. "Moc nový", říkám si a vytahuji z něj karty na otestování. Samotná deska se pak jen checkne s grafikou a klávesnicí, případně s nějakým tím diskem, jestli to startuje a má v pořádku CMOS baterii. A aby díly nezaháleli, po otestování se všechno hezky nafotí a pošle expres do světa, aby bylo zase za co nakupovat další "bezcenné" kusy z minulého tisíciletí. Když to neposlouží mně a když to ode mne někdo za mou cenu koupí (a kdo by nekoupil, oproti ostatním prodejcům "retro PC" mám ještě ceny lidové), mám vyděláno a můžu sponzorovat kamaráda, který mi tyto kousky vozí.

Druhé PC na tom bylo obdobně nezajímavě - Jakási polofunkční 486 s 486DX-33 s prožranými cestami od vyteklé CMOS baterie. Tu jsem tedy vyměnil za 386DX-40, přeskládal, nastavil a vystavil k prodeji. Vnitřek jsem tam nechal, rozdíl mezi slabší 486 a silnou 386 není až tak znatelný.

A co tedy dál? Inu už jen čekat, až se najde vhodný kupující a zbaví mne překážejícího hardware... Za finance takto utržené bych mohl opět zakoupit nějakou tu vymoženost do svého PC XT.